SBOHEM A ŠÁTEČEK …

aneb: BYLO TO KRÁSNÉ, A BYLO TOHO (OPRAVDU) DOST

Všechno jednou končí a taky moje pozice třídního učitele v současné 2A. Když se ohlédnu do našeho společného „pravěku,“ vidím před sebou vyjukané holky a kluky, plné očekávání, co jim škola, kterou si vybrali, přinese, a zda splní jejich očekávání. Postupně se z nich stali samostatní, vcelku úspěšní a zdravě sebevědomí mladí lidé, kteří snad budou mít za ty dva společně prožité roky na co vzpomínat.

Ve školním arboretu zdárně roste náš třídní strom, na připomenutí obětí holocaustu jsme se zapojili do projektu Krokus. Těžko spočítáme, kolikrát jsme navštívili divadelní představení v angličtině, ale byli jsme i na Audienci ve Stavovském a na Kytici v Národním divadle. „Vymetli“ jsme společně i dostupné botanické zahrady: Univerzity Karlovy, v Tróji včetně skleníku Fata morgana i Průhonický park (asi i proto jsme byli v botanice tak úspěšní). Židovská Praha s Golemem, pražské jezulátko, kat Mydlář, parašutisté-hrdinové temného období heydrichiády, Praha Karla IV. i Jana Nerudy, to byly naše kulturně-historické procházky metropolí. Výstup na Petřínskou rozhlednu, na Mehelník, na rozhlednu Jarník, poutní kostel v Lomci, společné fotky u památných stromů - to jsou další hezké vzpomínky. Třikrát jsme společně vyrazili i do zahraničí – polovina třídy do Británie, druhá polovina do Skandinávie, celá třída kromě tří žáků pak na Advent do rakouské Solné komory. V prváku jsme měli v 1. pololetí  10, ve druhém 11 vyznamenaných, ve druhém ročníku je velkým úspěchem 9 vyznamenaných v každém pololetí, dokonce tři mají průměr 1,00.

Úspěchy jsme vždy slavili bowlingovým odpolednem, nezdravou konzumací společně opékaných buřtů a zpěvem za doprovodu tří kytar. Vzpomínat můžeme i na návštěvu Národního muzea, knihovny Strahovského kláštera, abychom zmínili alespoň ty stěžejní akce. Z mého pohledu to byly dva s třídou intenzivně prožité krásné roky života a jen doufám, že je to oboustranné. „Svým“ druhákům přeji mnoho úspěchů při dalším studiu i v osobním životě a jsem rád, že se i nadále budeme potkávat v hodinách angličtiny.

                                                                                                                                                Mgr. Milan Vavřík, „dosluhující“ třídní učitel